O mně

Jmenuji se Eva Barešová a rozhodla jsem se napsat pár řádek o svém dosavadním krásném, ale určitě ne lehkém životě. Už od prvního vnímání světa jsem tušila, že je něco mezi nebem a zemí. Nebyla to konkrétní víra, byla to jistota, že kromě světa hmotného existuje ještě „nějaký“. 

Později jsem zjistila, že to je svět nehmotný. Nemůžeme si na něj sáhnout, nemůžeme si nikde 100% ověřit, že existuje, ale jeho zákony platí i ve světě hmotném. Můžeme jej cítit – lásku, radost, štěstí … Naučila jsem se toho v průběhu svého dosavadního života spoustu, a to nikoli teoreticky, ale především díky prožitým ne lehkých životním situacím de facto od mého narození. Nikdy jsem překážky nepřekračovala ani neobcházela, protože jsem věděla, že mně to přijde znovu a v horší podobě. V létě to bylo 30 let, co jsme se poznali s mým milovaným manželem, teď už, bohužel, bývalým, protože na začátku července odešel do jiné dimenze. O co více jsme prožívali lásku, o to více i neuvěřitelně těžké situace, a vždycky jsme si říkali, že zvládneme vše, protože nejdůležitější je, že se máme. Tak už se nemáme … Už jsem tady na všechno zůstala sama, ale ne tak úplně. Můj milovaný Ríša se stal naším andělem strážným, můj syn Matyáš jej každým coulem nahrazuje, snaží se a jde mu to báječně, stihl toho spoustu pochytit, a pak mnoho viditelných, ale ještě více neviditelných bytostí, bez kterých bych byla už ani nevím kde. Naučila jsem se, jak nic nikdy nevzdávat, i kdyby všichni tvrdili, že to „nemá cenu“, „nemá šanci“, „je to zbytečné“, „je to prohrané“ … Naučila jsem se vidět štěstí v neštěstí, naučila jsem se vidět naději, tam kde ostatní vidí pouze beznaděj, naučila jsem se mít víru i tam, kde ostatní rezignují. Dnes a denně pomáhám při každé své činnosti lidem změnit nastavení z negativního na pozitivní, pomáhám jim starosti vnímat jako cestu k vítězství a především naučit se milovat v tom pravém slova smyslu. 

Svítím tam, kde je úplná temnota a světe div se, světýlka už jsou vidět. Už je nás určitě víc, co svítíme, než bylo před 5 lety, 10 lety, 15 lety … Každý den se přidávají další, kteří chápou, že v negaci se netvoří, v negaci se živoří. Když mně zemřel manžel, byla jsem zoufalá. Každý den jsem prosila všechny bytosti o pomoc dostat se z této energie a vrátit se do té své, tvořivé. Je to proces. Není to jednoduché, ale snažím se a vím, že i to zvládnu. Ještě mám hodně času, než budu svého milovaného manžela následovat. Ještě tu mám hodně práce a i další osudovou životní lásku, na kterou se těším. Ríša zůstane v mém srdci navždy. Miloval mě bez podmínek. Byl by rád, že se snažím být šťastná, radostná, láskyplná přesto všechno, co mě v životě potkalo. Nezlobím se na nikoho a na nic. Usiluji ale o rovnováhu v našich životech, a to co se nejen spravedlnosti, pravdy i lásky týká. Nabízím Vám, ať už prožíváte cokoli, pomoci změnit poloprázdný hrneček na poloplný a nalezení radosti, lásky, zdraví, hojnosti a štěstí v každodenním životě namísto útrap, nemocí, neštěstí a chudoby. 

Těším se, jak budeme rozšiřovat naše řady a tím i více svítit! 

Temnota nikdy nemůže porazit lásku! 

S láskou Vaše Eva.